Jdi na obsah Jdi na menu

Itálie - Kalábrie 2008 autem ,5000 km za 10 dní

1. 5. 2008
 

Někdy v zimě 2007 jsem se po shlédnutí několika fotografií na webech o Kalábrii rozhodl, že prověřím svoje řidičské schopnosti a vezmu celou svoji rodinu na dlouhý výlet kolem celé Itálie až k Sicílii. Termín naší cesty byl zvolen na 30.4.2008 - 10.5.2008. Výhodou tohoto termínu jsou 2 volné dny navíc. T.j méně dovolené.
Jeli jsme společně dva vozy 3 dospělí a dvě děti a 2 dospělí a dvě děti.
Nejprve jsem se rozhodoval, že bychom mohli procestovat Itálií až na jih a k přenocování využívat kempy, kterých je v Itálii velké množství a jsou poměrně slušně vybaveny. Jakmile jsem však objevil nabídku  na ubytování v Kalábrii bylo rozhodnuto. Zatímco ubytování v kempech lze pořídit od cca 20 Eur/noc pro jednu rodinu, nabídka CK byla za 2590-kč na 7 dní .Toto je však cena ne za osobu, ale za apartmán pro 5 osob. 

 

Kalábrie, Residence San Bernardeto

 

 Plán cesty.

Vzhledem k tomu, že vždy chceme využít dovolené na 100% a pobyt v Kalábrii je od soboty do soboty , rozhodli jsme se, že využijeme 3 volné dny navíc.
Naplánovali jsme proto místa, které navštívíme po cestě na místo pobytu a na cestě zpět. Času jsme měli dost, proto jsme v Itálii volili v případě možnosti cestu mimo placené dálnice. Po všech úvahách vznikl tento plán.

 

 

Kalábrie 2008 - Celkové náklady na cestu

 

vypočtené pro sazbou 1 Kč EUR 25,50 05. 2008
Ubytování: Mandatoricio Mare Residence BERNARDO od Ck Nev Dama Bilo 5 lidí za 2.590-Kč  sleva 4%                                                   2487-Kč
foto rezidence zde
Camping Miramare v Livornu 1 noc (4 osoby nad 10 let + auto)       32-eur
 
Ubytování celkem:                                                      3303,00 Kč

 

výhodná nabídka a srovnání cen hotelů nejen v Itálii     zde

Pojištění: Top online prostřednictvím pojištění pro 5 osob 11Dní  684,00 kč
Palivo: Vozidlo W Caddy 1.4 Benzín LPG nádrž plná asi 64 l * 29-1854-Kč Kč,                                Lpg plnou nádrž o 36 l * 15-540-Kč Kč
Středa 30.duben 08 odjezd  21hod. Nesvačilka - nákup phm Mikulov 48 km 230-Kč, -
1. den čtvrtek 01.05.08 Wien 110 km 23,12 - A2 Loipersdorf Agip 12:39
                                                                            € 20 245 km 23 l
 - Itálie čerpací stanice Udine před 4 hodiny € 25 598 km 34 l
                                                                 8.30 852 km h 25.4 l € 17
 - 1000 km 23:28 Muraglione Passo di-hodinová prohlídka Florencie 12,30 -
  15.50 am Příjezd Odjezd Pisa 1160 km 18,00 - 20,30 h Kemp Livorno
  2. den pátek 02. 05 .08   8.30 hod.  1200 km Odjezd z Livorna   - € 23.50
  - Roma 1520 km 26 odjedeme na 18 hodin Latina 1555 km h 19,14 € 23.40
- Neapol 1841 km
 3. den sobota 03. 05. 08  spánku o 3 hod. - 15:30 Salerno € 16.00
                                                                  Rosana € 23.00
 příjezd na místo  v 15 hodin asi 2100 km,
 4. den neděle 04. 05. 08    výlet vesnice San Morelo
 5. den pondělí 05. 05. 08   výlet Ciro Marina Cariati
 6. den úterý 06.05.08  
    zpáteční kolem pobřeží východu Calabria 6 hodin 10 min
    € 15.             2696 km          € 22.00
   Tropea 2730 návrat v 19 hodin 22 hodin 2952 km
 7. den středa 07. 05. 08   Národní park Polino, řeka Raganolo 3100 km € 24.40
 8. den čtvrtek 08. 05 .08   Sibari
 9. den pátek 09. 05. 08   Národní park Lago di Calabria Cecita
 10. den sobota 10. 05. 08  odjezd zpět - 3330km 9 hodin 15 min
     směr Pompeje 3383 km   výlet € 20.00                            4110 km € 24.60
 11. den neděle 11. 05. 08  - 7 hodin výlet Benátky 4460km € 23.00
  A2 Loipersdorf Agip 4940 km 12 hodin 19,00 hodin 14,45 Eur Mikulov 5138 km 200 CZK
 15.40 Nesvačilka 5178 km konečně doma
   PHM celkem:                                                         10,375.00 Kč
 
Poplatky: Rakouská vignette 2 * 2 * 10 dnů € 7.7 € 15.40
 Hranice Itálie - S.Giorgio di Nogaro 4,33 h 633 km € 7.3
Civitavecchia. - Roma dálnice E80 a A12 € 3.60
Neapol Salerno směr přes město 2 * € 1,5 € 3.00
Dálnice přístupová cesta do Pompejí vykopávek 2 * € 1,5 € 3.00
dálnice Salerno - část Benevento zaplacené € 1.30 mýtného dálnici E55 před
San Benetto, protože nákup paliva Cicitanova € 2.30 
toll dálnice Benátky - 4656 km hranice Rakousko € 11.80 
Celkem Poplatky:                                                       1216,00 Kč
Parkování: Parkování na Davida Florence na stěnu 0-eur
Pisa parkoviště naproti vchodu do věže 4 - eur
Řím v parku u řeky Tiberi ul. Lungot.Aventino 500m na ​​Coloseu 0, - CZK
Pompeje Soukromé parkoviště hned na pravé straně ihned po příjezdu do muzea 0, - CZK
podmínka byla jíst alespoň jedno jídlo např. pizzu za 7 eur
Capo Vaticano parkoviště u vyhlídky, na pláži 0 - eur
Tropea pohled na Central Park 0, - CZK
Parkování Celkem:                                                     102,00 Kč

Vstupné: Pompei 3 * € 11 dospělých € 33.00 děti zdarma                                 Vstupné celkem                                                           842.00 kč 

Jídlo a jiné: € 150.00
jídlo s sebou ca 3000-Kč 

 

Potraviny celkem                                                       6,825.00 kč

Celkové náklady pro 5 osob 11 dny                       23,350.00 Kč 

1.den

Odjezd 30.4.08 Trasa Brno-Mikulov-A-Wien-Graz-Klagenfurt-Villach-I-Udine-S.Giorgio di nogaro sjíždíme z dálnice -Latisana-S.Dona di piave-Mestre- dále po E55 směr Ravenna - kolem Ravenna na silnici 67 směr Forli - přes Passo di Muraglione - Firenze (Florencie) - dále po staré dálnici směr Émpoli do Pisa.
Pode plánu jsme chtěli odjíždět kolem 19 hod z Brna. Bohužel posádka druhého vozu vyrazila teprve po 19 hod z Olomouce, proto z Brna odjíždíme v 21 hod. Plán cesty najdete zde. Jedeme já s manželkou, moje mamka a dvě dcery 9 a 14 roků. Vozidlo W Caddy je naštěstí dostatečně prostorné , takže není potřeba box.  Sebou vezeme běžné cestovní věci, 2*menší stan na přenocování v kempu, karimatky, spacáky. Jídlo máme mražené a uložené v thermoboxu. Počítáme s vlastním stravováním v apartmánu a po cestě a na výletech co přijde po cestě. Vzhledem k tomu, že nás čeká přes 5000 km v následujících 11 dnech, volíme pohodové tempo. Po krátké jízdě přijíždíme do Mikulova, kupujeme poslední PHM za 230Kč.  Projíždíme volné hranice a na cestě do Vídně se zastavujeme na benzince ( otevřeno nonstop) kde zakupujeme dvě 10 denní dálniční známky. Jedna na cestu tam od.30.4.08 a druhá na cestu zpět od 10.5.08. Ve 23 hod přijíždíme k Vídni. Cesta je již v tuto dobu prázdná, takže průjezd a další cesta po dálnici směr Graz pokračuje v pohodě. Pro čtenáře, kteří používají vozy s pohonem LPG může být užitečná informace o v té době nově uvedené do provozu čerpačce Agip na A2u městečka  Loipersdorf  cca 200km od Mikulova(na straně ve směru do Graz, dá se použít i při návratu, pouze se přejíždí dálnice , ideální i pro cesty do Chorvatska či Slovinska ). Seznam LPG stanic v evropě najdete zde. Další LPG na naší trase je až v Itálii. Při průjezdu Alpami nám začalo silně pršet, což bylo v noci dost nepříjemné. Naštěstí po průjezdu hranice  do Itálie se obloha vyjasní. Na druhé čerpací stanici v Itálii doplňujeme lpg a pokračujeme směr Benátky. Času máme dostatek, proto sjíždíme v S.Giorgio di nogaro  z dálnice a pokračujeme  přes Latisana-S.Dona di piave-Mestre -dále po E55 směr Ravenna . Silnice je perfektní, navíc nad mořem vychází sluníčko. Čeká nás krásný den. Všímáme si domečků kolem silnice. Kolem nich hezké zahrádky. Zajímavé jsou i přejezdy po uměle vytvořených náspech, které oddělují moře. Podobný typ cesty pokračuje i kolem Raenny směrem do Forli. Po projetí Forli se ráz krajiny obrovsky změní.

Jedeme údolím řeky Mantone což  je zřejmě oblíbené místo výletníků. Divoká řeka, strmé skály, lesy a louky, prostě nádhera. Jedeme v pohodě,proto nás předjíždí množství motorkářů. Je zde i mnoho výletníků na kole. Nádherné pohledy do údolí nás čekají při přejezdu Alpe di San.Bennedeto s vrcholem Passo Muraglion.
Poté již pokračujeme dolů směrem do Florencie. Je samozřejmě možné využít                 výhodného ubytování ve Florencii k celodenní prohlídce krásného města.

 

Florencie

 

Ve Florencii se nám podaří bez problémů zaparkovat na parkovišti přímo u sochy Davida, odkud je nádherný pohled na celou Florencii a okolí. Máme za sebou více než 1000 km. Vychutnáváme si vyhlídku na město, hradby a zahrady.

 

 

Florencie

 

fotky  z 1.dne  zde

Již nyní je nám jasné, že se sem rádi vrátíme a budeme prohlídce města věnovat alespoň jeden celý den. I z této výšky jsou vidět nádherné mosty a kostely. Po dvouhodinové prohlídce hradeb pokračujeme po silnici směrem k Pise. Podle zjištěných informací jsou památky v Pise soustředěny na jednom místě, proto nebude problém stihnout jejich prohlídku. Po krátkém hledání správné silnice ( pomůckou může být hledat značky s ukazateli  FI-LI-PI což označuje spojení FIRENZE-LIVORNO-PISE). Cesta je zřejmě starou dálnicí bez poplatků většinou dvouproudová. Těsně před Pisou se připojujeme na neplacený úsek dálnice E80 a vjíždíme do centra. Značení cesty je na obrázcích věže, proto je orientace dobrá a brzy parkujeme na parkovišti přímo naproti vchodu k šikmé věži.

 

Pise

 

Parkoviště je placené. cca 1eur/hod. Jsou zde i udržovaná WC stejně jako u památek za cca 0,5 eur.  Je 15 hod a nádherné sluníčko kolem 25st. Vzhledem k tomu, že je 1. květen je zde poměrně dost lidí. Avšak proti hlavní sezóně je to pohoda.     Vstupné do komplexu památek se neplatí. Platí se pak vstupné v jednotlivých památkách. Jedná se o komplex Šikmá věž,  Románské babtisterium  a Dóm. Zde se můžete podívat na fotografie z Pise. Bohužel zde bývá dost lidí a vstup na věž je limitován, proto se může stát,že budete čekat i několik hodin. V 16 hod prodávali vstupenky na 19 hod. Protože jsme chtěli dojet až do Říma ještě večer pohled z věže jsme neabsolvovali. Přesto zážitek z nádherně udržovaných památek v kontrastu s neskutečně zeleným trávníkem a modrým nebem stál za to.

 

Pise

 

Prohlídka Pise se  protáhla do 19 hodiny. Začala se projevovat  únava z dnešní cesty. Podle plánu jsme chtěli nocovat v Římě v kempu Tiber .Tento kemp jsem si vybral na mnohá doporučení jako výchozí bod našeho jednodenního pobytu v Římě.
Naštěstí v Itálii není problém najít i v tuto dobu otevřené kempy, proto jsme se rozhodli naši cestu pro dnešní den zakončit dříve. Na cestě z Pise do Livorna jsme kemp nenašli.  V Livornu jsme však již byli úspěšnější. Téměř na konci Livorna u moře se nachází kemp Miramare. Bylo 20 hod 30min končíme.
Plán na zítra měníme. Do Říma cca 3 hod cesty. Nevíme kde parkovat, jak se dostat do centra. Vyjedeme  ráno kolem 8 hod a podle situace uvidíme zda prohlídku Říma nezrušíme. Za jediný den bylo zážitků až , až. 

2. den Řím 2000 let historie za 6 hodin 

Z kempu vyjíždíme v 8 hodin. Uvidíme jak vše dopadne. Pokračujeme po silnici č.1 podél pobřeží . Projíždíme větší město Grosseto, pokračujeme směrem na Civitavecchia. Z tohoto přístavního města odjíždí trajekty například na ostrov Elbu nebo Sardinii. V přístavu jsou vidět obrovské zaoceánské lodě . Vzhledem k tomu, že průjezd městem po silnici by nás příliš zdržel najíždíme na placenou dálnici A 12. Cesta nyní ubíhá rychleji a kolem 11 30hod jsme již na okraji Říma. Vzhledem k tomu,že je nádherné počasí , kolem 25 st, rozhodujeme se , že se přece jenom pokusíme prohlídku města uskutečnit. Projíždíme předměstí,všude kolem množství mopedů. Držíme se směr centrum. Provoz je zhruba stejný jako v našich městech. Daří se nám dostat k nějaké řece. Předpokládám, že to musí být Tibera. Podle plánku,který máme s sebou zjišťujeme, že protéká téměř centrem. Jedeme po nábřeží. Naprosto nevíme kde se nacházíme. Přes most se dostaneme na druhou stranu řeky kde zastavujeme u nějakých hradeb. Přímo pod hradbami je parkoviště s automaty. Bohužel na přímém slunci. Na levé straně silnice u řeky je stín a místa nejsou placená. Po chvíli odjíždí 2 auta a my parkujeme ve stínu stromů. Paráda. Ještě více spokojeni jsme, když podle mapy zjišťujeme, že jsme na ulici LUNGOTEVERE AVENTINO. Podařilo se nám projet Řím od severu do centra, zaparkovat asi 500m od Collosea bez poplatku, ve stínu, a to vše za 35 min.

 

Itálie, Řím, Koloseum

 

 Je poledne. Balíme batůžky a vyrážíme na obhlídku. Popis prohlídky najdete zde. Před šestou hodinou odpolední se vracíme zpět.

 

Itálie, Řím, Tibera

 

Další den plný nových zážitků pomalu končí a nás čeká asi nejtěžší část naší cesty. Hotel v Římě domluvený nemáme . Počítáme s přestávkami na benzinkách. Pokusíme se dojet alespoň do Neapole a tam někde na parkovišti si uděláme delší přestávku. 

více informací o Neapoli a okolí zde. 

Podaří se nám bez problému opustit Řím a brzy jedeme po silnici směr Aprilie, Latina  a dále na jih. Zapadá slunce, proto zastavujeme každých 100km. Díky častým přestávkám se nám cestuje v pohodě a únavu prozatím nepociťujeme. Kolem 23 hod se dostáváme kousek od Neapole. Zřejmě jste asi někdy slyšeli o problémech, které jsou v Neapoli s odpadem. Realita je mnohem horší. Kolem silnice ve městech se vrší obrovské hromady igelitových pytlů s odpadem všeho druhu. Zápach proniká i do uzavřeného auta. Kdo to neviděl na vlastní oči neuvěří, že v Evropě je něco takového možné. Tady se nedá zastavit. Parkoviště jsou plná odpadu. Pokračujeme proto dále směrem na Salerno. Průjezd přes Neapol  je pro

 

Itálie, Neapol

 

neznalé možný pouze po dálnici. Platíme 2* 1,5 eur a držíme se směr Salerno. Po 30 minutách projíždíme kolem Pompejí. Zde je již na parkovištích čisto. Zastavujeme na parkovišti u čerpací stanice. Máme za sebou 1841 km. Je 1 hodina po půlnoci, čas na delší přestávku.
fotky  z 2. dne    zde

 3 . den  Neapol a průzračné moře v Diamante 

Vyjíždíme po 3 hodině po dálnici E 45, od Neapole je tento úsek neplacený, směrem na Salerno. Silnice jsou prázdné, kvalita však odpovídá spíše dálnici D1 v některém ze starších úseků. Dálnice vede středem Itálie přes Apeninské pohoří. Je zde množství mostů,tunelů a zatáček. Rychlost je většinu cesty omezena na 100 km/hod. Nástup na apartmán plánujeme kolem 3 hod. odpoledne. Máme dostatek času, proto se rozhodujeme, že se pojedeme podívat k Tyrénskému moři do známého střediska Scalea a pak podél pobřeží na jih. Ještě pár zastávek na odpočinek. Po východu slunce je jasné, že nás čeká opět krásný den. Krajina kolem dálnice je úžasná. Na jedné straně hory vysoké 2000 m , na straně druhé příkrý svah s neviditelným dnem. Na sjezdu Mormano sjíždíme z dálnice a po silnici 504 jedeme k pobřeží směr Scalea . Začíná typ silnic, který nás bude provázet dalších 8 dní. Zatáčka za zatáčkou stoupání, klesání. Stále a stále a stále. Šířka silnice taktak na dvě auta. Cesta kolem 40 km nám trvá přes hodinu bez zastávek. Konečně se na obzoru objevuje pohled na moře. Stejně trvá dalších 20 minut než sjedeme až k pobřeží těsně u městečka Scala, které se vypíná na kopci. Odbočujeme na jih podél pobřeží a po silnici č.18 pokračujeme směr Diamante. Po 10 minutách zastavujeme a jdeme se poprvé seznámit s místním mořem. Jsme ve středisku Santa Maria de Cedro.

 

Itálie, Neapol

 

Sezóna v této oblasti začíná až koncem května. Pláže jsou úplně prázdné. Písek je již rozehřátý. Zkoušíme teplotu vody. Odhaduji kolem 18 st. Začínám  trochu pochybovat  zda se budeme na dovolené koupat. Další naší zastávkou se stává turisticky atraktivní středisko Diamante. Pojedete li do Kalábrie vlastním vozem rozhodně doporučuji se zde zastavit. Krásná promenáda nad pobřežím, nádherné pláže, palmy a tropické rostliny. Zde se můžete podívat na webcam z promenády. Po dalších 15 km jižně ve městečku Belvedere Marttimo odbočujeme zpět do hor silnice č.105, abychom křížem přejeli Itálii na její východní pobřeží . Ihned po ujetí 10 km je jasné, že nás čeká další série zatáček. Stoupáme od moře až do výšky kolem 1200 m.n.m. Na vrcholcích hor  jsou vidět zbytky sněhu. Přejezd se protahuje neskutečně dlouho. 60 km k dálnici jedeme 2 hodiny. Je 14 hodin a nás čeká ještě asi 70 km do cíle. Po přejetí dálnice se ráz krajiny úplně změní. Jedeme údolím podél říčního koryta směrem na Sibari. Kolem jsou sady s ovocnými stromy. Rostou zde především pomeranče, mandarinky , ale i třešně a jablka. No a samozřejmě olivy. Blížíme se k moři. Teplota vystoupala na 29 st. Za 30 minut jsme již u Jónského moře. Odbočujeme na E90 . Projíždíme kolem města Rosano. Zde poprvé poznáváme, že místní města i vesnice mají většinou dvě části. Jedna část je přímo na pobřeží "Mare", druhá například až 5 km od pobřeží v horách. Proto například místo našeho pobytu městečko Mandatoriccio mare jsem na mapách nenalezl. Naštěstí jsme dostali dobré instrukce jak najít naše apartmány.

 

Kalábrie, Residence San Bernardeto

 

V 15 30 přijíždíme k našemu apartmánu. Konečně na místě. Celkový dojem je velice dobrý. Dostáváme dvoupokojové apartmány s kompletně vybavenou novou kuchyňkou. Také Wc a koupelna září novotou. Nádherná je také vrchní terasa, která slouží i pro vedlejší apartmán. Je odtud úžasný výhled jak na moře tak i na hory. Jedinou menší kaňkou je nevyčištěný bazén. Posléze dostáváme informaci, že bazén bude vyčištěn v pondělí dopoledne. Jak můžete posoudit na fotografiích vše dopadlo na výbornou. Je zde taká výtah, takže i když bydlíme ve druhém patře, je vyložení věcí otázkou chvilky. Po dlouhé cestě jsme naprosto nadšeni a po odpočinku se jdeme podívat po okolí a k moři. Vesnička Mandatoriccio mare je asi 2 km dlouhá . Z našeho apartmánu procházíme zahradami s podobnými budovami. Je květen a zde v Kalábrii vrcholí jaro. Zahrady jsou plné rozkvetlých keřů a rostlin.

 

Kalábrie, Residence San Bernardeto

 

Tráva je krásně zelená, všude plno palem a tropických stromů. Po 200 m přicházíme k moři. Fouká mírný vánek od moře, tvoří se malé vlnky. Voda je nádherně čistá. Pláž je částečně písečná, částečně oblázková.

 

Kalábrie, Residence San Bernardeto

 

Je zde úplně prázdno. Otázku zda se bude dát vůbec koupat první vyřeší naše děti. Nejprve zkouší vodu chůzí kousek od břehu. Po pár minutách se nejmladší odhodlá ponořit. Čekal jsem , že hned vyběhne zpět, ale úprk se nekoná . I když je již pozdní odpoledne je vzduch a vánek teplý. Máme jasno. Zítra jdeme na to. 

fotky  z 3. dne    zde

4.den poznáváme Kalábrii, vesničky potomků pirátů

Ráno vstáváme kolem 9 hodiny. Sluníčko už vyšlo a nás budí zpěv ptáků. Stačí jediný pohled na moře a hory a je nám jasné, že nás čeká nádherný den. Už teď je teplota přes 23 st. V pohodě posnídáme a  jdeme odpočívat k moři. Na pláži jsme kolem 10 hodiny. S námi je zde pouze jedna další česká rodina  a pár Italů, kteří dorazili na víkend. I když je náš apartmánový dům téměř zaplněn, je zde převážná část ubytovaných, kteří si přivezli kola. Dopravu, včetně kol, samozřejmě organizovala Ck. Místní terény jsou však určeny především pro zdatnější cyklisty. Přesto se domnívám, že v rámci dalšího zkvalitnění nabízených služeb by mohla Ck nabídnout půjčování kol. Slunce pálí stále víc a víc. Teplota na slunci je hodně přes 30 a také po písku se již nedá chodit bez obuvi. Po krátkém zaváhání vstupuji do vody. Voda má odhadem 20 st. Dodávám si odvahu a zkouším první tempa. Až se divím jak rychle se dá přivyknout. Určitě je to tou nádherně průzračnou vodou. Zaplavu si asi 15 minut a vycházím ven. Všechno v pohodě bez známek chladu. Za dalších 15 minut je takové horko, že koupel rád opakuji. Mohu říct, že jsem měl velké obavy zda se dá někde v Evropě koupat začátkem května. Nyní mohu potvrdit , že to není žádný problém. Po dlouhé cestě je poležení na pláži příjemným relaxem. Ze zkušeností dalších dní však doporučuji rozhodně nepodcenit  používání opalovacích krémů. Slunce má velkou sílu a někomu stačí opravdu málo, aby i v této roční době měl zkaženou dovolenou kvůli spálení. Vzhledem k tomu, že jídlo jsme si připravili již doma ,ušetříme nyní hodně času. ( měli jsme uvařená jídla , zmražená ve vaničkách . Za dvoudenní cestu se pouze mírně rozmrazily. Apartmány jsou velmi dobře vybaveny a není problém uložení jídla v lednicích a jejich následná příprava ) mohli jsme nyní odpočívat tak dlouho , jak jsme uznali za vhodné. Je také samozřejmě možné objednat např. polopenzi.  V rezidenci je nově vybavená kuchyně a dle názorů lidí , se kterými jsme mluvili, byla úroveň stravy velmi dobrá. Odpoledne opět k moři, ale již nyní je nám jasné, že pouze ležení na slunci nám dlouho nevydrží. Z pláže je v nedalekých horách na vrcholku skal vidět nějaká vesnička . Od moře vypadá spíše jako orlí hnízdo. Díváme se do mapy a zjišťujeme , že se vesnička jmenuje   San Morelo . Cestu odhadujeme na 15 km . Máme auta , za chvíli tam budeme. Vyjíždíme  kolem 17 hod. Odbočujeme na silnici 106 směrem na Cariati. Po ujetí asi 2 km odbočujeme doprava. Značka zde není, ale vypadá to, že cesta směřuje do vyhlédnuté vesnice. Projíždíme několik zatáček a po ujetí 5 km cesta prudce odbočuje z našeho směru a nám je jasné, že tudy cesta nevede. Vesnička se tyčí nad naší silnicí na skále.

 

Kalábrie, Sibari

 

Vracíme se zpět na 106 a pokračujeme směr Cariati. Po 500 m opět odbočka doprava. Opět bez značky. Tentokráte to už musí vyjít. Jedeme po úzké silnice a stále stoupáme. Slunce již začíná zapadat za hory a my stále jedeme. Snad po 20 minutách vjíždíme hradbami na malé náměstíčko. Nemohu uvěřit, ale i tady je zastávka autobusu. Z hradeb je nyní nádherný pohled na moře. Díky zapadajícímu slunci je barva tmavě modrá až černá. Vstupujeme po úzkých uličkách mezi domy. Takhle jsem si představoval sídlo hraběte Drákuly. Uličky jsou sotva 2 m široké.

 

Kalábrie, Sibari

 

Kolem domy z kamene. Nikde nikdo, všude kolem ticho. Začíná se smrákat a my v uličkách naprosto ztrácíme orientaci. Asi  po 30 minutách bloudění vidíme dole pod sebou silnici, po které jsme přijeli. Schody po kterých sestupujeme se podobají spíše výstupkům ve skále, přesto se nám podaří slézt až na silnici a pak jdeme zpátky k autům. Krásný tip na výlet, ale doporučuji absolvovat přes den. Vracíme se kolem 9 hodiny a už se těším na zítřek.

fotky  ze 4. dne    zde 

 

5.den Ciro Marina setkání s místními obyvateli 

Opět modré nebe již od rána. Pouze vítr zesílil. Po příchodu na pláž zjišťujeme, že se dnes můžeme pořádně vyřádit. Vlny dosahují místy až 1 m a mohutně dorážejí na pobřeží. Pobřeží je zde naštěstí pozvolné a dno většinou písčité. Proto i 10 leté dítě není ohroženo. My starší jdeme dále od břehu a užíváme si boje s vodní silou. Plavání je hodně náročné. Ale tohle např. v Chorvatsku zažijete  málokdy. Hned po obědě  vyjíždíme na další prohlídku okolí. Rozhodli jsme se, že navštívíme asi 25 km vzdálený přístav Ciro Marina a na zpáteční cestě se stavíme v Cariati. 

 

Kalábrie, Cariati

 

Jedeme opět na jih a po  30 min odbočujeme  doleva k moři a projíždíme ulice Ciro Marina. Jedná se o středně velké město . Podle výzdoby ve městě odhadujeme, že se chystají nějaké oslavy. Projíždíme hlavní třídou až k pobřežní promenádě . I zde jsou přípravy v plném proudu. Staví se tribuny a pódium. V místním kostele právě   probíhá bohoslužba, proto je všude kolem mnoho lidí. Posléze vidíme, že jde většinou o starší muže. Všichni jsou slavnostně oblečeni. Ženy jsou uvnitř kostela. Procházíme promenádou a míříme do přístaviště. Kotví zde však pouze menší a středně velké rybářské lodě. Procházíme kolem lodí s kamerou. Vtom na nás mává jeden z rybářů a ukazuje nám zdálky něco na lodi. Mává na nás. Pochopil jsem, že nám chce něco ukázat a slézám po velkých kamenech dolů  k lodi. Na lodi je vidět několik vysušených mořských tvorů. Nafotím  několik snímků a italsky děkuji. Gracia. Rybář se usmál a věnoval nám několik exemplářů. S podobnou reakcí místních lidí se v dalších dnech setkáváme mnohokrát. Opravdu stačí několik základních slov italsky a po otázce odkud pocházíte odpovědět Čekoslovakia. Označení  země  jako Czech jim mnoho neříká. Bohužel s angličtinou zde mnoho nepochodíte. Ale domluvili jsme se vždy. Je zde i pár marketů se slušnými cenami. Odjíždíme zpět do Cariati. Za prohlídku stojí hlavně stará historická část za silnicí směrem  do hor.
Zatímco  dole u moře je to samý obchůdek, restaurace a apartmány, nahoře na hradbách se opět ocitnete o několik století zpět. Rozhodně doporučuji  prohlídku této části městečka. Vracíme se domů. Na zítra plánujeme velký výlet kolem pobřeží Kalábrie. Uvidíme Etnu na Sicílii? Dostaneme se až do Tropei? Vyjíždíme ráno po 6 hodině.

6.den  celodenní výlet po pobřeží kolem Kalábrie

Vyjíždíme v 6 10 pouze jedním vozem v 5 lidech. Ráno nás čeká oblačná obloha a po východu  slunce je jasné, že dnes bude ideálně právě na cestování. Jedeme po silnici 106 stejně jako včera. Za chvíli projíždíme kolem Ciro Marina a pokračujeme na Crotone. Crotone je větší starobylé město. Silnice projíždí přímo přes centrum. Doprava zde značně zhoustla. Před námi je dlouhá cesta, proto zde nezastavujeme a  pokračujeme stále na jih. Po pár kilometrech se po pravé straně na vrcholku objeví maják. Domníváme se , že by bylo zajímavé nafotit odtud pár snímků, proto odbočujeme na příjezdovou cestu. Po zaparkování vozu po 100m pokračujeme pěšky směrem k majáku. V tom proti nám vychází muž kolem 50 let. Zřejmě správce majáku. Po otázce can i foto? se nás nejprve zeptal zda jsme Němci. Odpovídáme no czech. Evidentně nepochopil. Přidávám czechoslovakia. Reakce je jasná. Á Pavel Nedvěd a zve nás dál na terasu majáku. Pořídíme snímky místních květin a pohled z majáku.

 

Kalábrie, Cariati

 

Na to majitel reaguje tím, že utrhne květinu a podává jí manželce. Další ukázka dobrosrdečnosti místních. Italsky alespoň poděkujeme a pokračujeme v cestě. Pláže kolem pobřeží se mění v čistě písčité. Jsou někdy dlouhé více než km .

 

Kalábrie, Cariati

 

Během chvíle se však pobřeží mění na skalnaté. Tato rozmanitost je pro Kalábrii typická. Kolem 12 hodiny se po několika zastávkách dostáváme až na nejjižnější cíp pevninské Itálie do městečka Mélito Di Porto Salvo. Díky navigaci se nám podaří proplést se úzkými uličkami až k pobřeží. Po vystoupení z auta je jasné, že se zde nacházíme na otevřeném moři. Pěkně fouká vítr a vlny se valí jedna za druhou. Neodolám a alespoň na 10 minut blbnu ve vodě. Slunce je stále pod mrakem, ale i tak je kolem 22 st. Jedeme dál a po pár minutách  na protější straně pobřeží Sicílie. Bohužel viditelnost dnes není příliš dobrá. Vrchol Etny proto vidíme pouze mlhavě. Přijíždíme do hlavního centra Regio Di Calabria. Na prohlídku nám čas nezbývá. Vjíždíme na neplacenou dálnici vedoucí do Neapole. Hustota provozu je zde mimořádná a na dopravní předpisy zapomeňte. Zmíním se alespoň  o jednom zážitku z místních silnic . Na dvouproudovém přivaděči je rychlost omezena na 60km. V levém pruhu jedou vozidla 120 km a více. Jedu v pravém a držím  rychlost kolem 90 km. Auta jedoucí za mnou nervózně troubí. V tu chvíli mě zprava předjíždí  na mopedu dvě mladé dámy a s úsměvem vjíždí do rychlejšího pruhu. Už pouze dodám, že žádná z nich neměla přilbu . Po dálnici A3 pokračujeme na sever až do města Rosarno, kde odbočujeme k pobřeží směr na Capo Vaticano. Je 15 hodin a začíná mírně poprchávat. Před námi se opět objevují nádherné scenérie, tentokráte na moře Tyrénské.

 

Kalábrie

 

V dálce jsou dobře vidět Liparské ostrovy a poznáváme i sopku na ostrově Stromboli. Blížíme se ke konci naší okružní jízdy. Ovšem přichází to čemu se říká to nejlepší nakonec.                               Capo Vaticano a Tropea.

 

Kalábrie, Tropea

 

Velice těžko se dá slovy popsat to,co zde můžete vidět. Autem se dostanete až k místu odkud je úžasný pohled na přírodní rezervaci s kamzíky.

 

Kalábrie, Tropea

 

V květnu jsou srázy vedoucí strmě dolů porostlé rozkvetlými kaktusy. Podívejte se alespoň na pár fotografií. Po prohlídce z výšky neodoláme a sjíždíme dolů k plážím. Začalo mírně pršet. Je zde pouze párek turistů z Holandska a správce pláže se připravuje na sezónu. Nedá se odolat. Vbíhám do moře a voda je teplejší než vzduch. Plavu k  ostrůvkům vzdáleným 100 m od břehu. Takhle nějak jsem si ve snu představoval ideální pláž. Když jsem posléze v Tropei zakoupil fotografie zachycující tato místa v období sezóny, uvědomil jsem si, že toto místo je zřejmě nejznámější z celé Kalábrie. To množství lidí zachycené na fotografii  mluvilo za vše. Můj názor. DOPORUČUJI, DOPORUČUJI, DOPORUČUJI!! Odjíždíme v 18 hodin. Čeká nás ještě návštěva TROPEI. Pro Tropeu platí to stejné. Přidávám fotografie. Začíná se smrákat a my se ještě na zpáteční cestě zastavujeme v městečku Pizzo. 

fotky  ze 6. dne    zde 

Pořizujeme pár fotografií místních úlovků a poté se opět vracíme na dálnici A 3. Po pár kilometrech odbočujeme na E848 směr Catanzaro. Silnice je nově vybudovaná nebo opravená. Za chvíli jsme opět u pobřeží Jónského moře a vracíme se domů. Vracíme se kolem 23 hodiny . Úžasný den.

7.den  národní park Polino údolí řeky Raganello

Dopoledne trávíme opět u moře. Někteří z nás jsou již řádně opálení. Dnešní odpoledne se chystáme na výlet k řece Raganello. Na podrobnější mapě Kalábrie,  která je k dispozici v jídelně vidíme,že přístup k řece je možný zřejmě buď z vesničky Civita nebo výše proti proudu z vesničky san Lorenzo Belizi. Vzdálenost od rezidence je asi 50 km směrem na sever, kousek od města Sibari. Vyjíždíme po obědě. Slunce  pořádně  připaluje. Projíždíme kolem vykopávek v Sibari, které také stojí za návštěvu a po asi 10 km odbočujeme doleva do hor. Značení je dobré a po pár kilometrech již vidíme na kopci vesničku Cevita. Jedeme prakticky vyschlým širokým korytem řeky Raganello proti proudu. Cesta se začíná mohutně zvedat. Auto má co dělat,aby zdolalo prudké stoupání. Jiná cesta nevede a po několika minutách vjíždíme do centra vesnice Cevita. Je nám jasné, že se jedná o velmi často navštěvovanou oblast. Ve staré vesničce je množství obchůdků, pizerií a je zde i info centrum. Již na náměstí jsou informační tabule, které vás bezpečně dovedou na ta nejzajímavější místa v okolí. Procházíme   několik uliček a odbočujeme na terasovou vyhlídku.

Raganello river

Nikdy jsem neviděl Grad Canyon. Ale takto podobně si ho představuji. Přede mnou kolmá stěna načervenalé barvy, která se zvedá do výšky kolem 1 km. Pode mnou schody na terasách padající do temných hloubek. V dáli vidíme  že uzoučkým kaňonem protéká křišťálově čistý potok. Dole nad kaňonem vidíme postavený most.

Raganello river

Další z místních specialit. Je jasné, že další kroky povedou až dolů do kaňonu. Dole u mostu je poměrně chladno, protože sluneční paprsky se sem nedostanou. Po včerejším výletě jsem se domníval, že nic zajímavějšího už asi neuvidíme. Celá údolí jsou pokryta obrovským množstvím rozkvetlých rostlin.

 

Kalábrie, Raganello

 

Ale Kalábrie Vás dokáže vždy překvapit. K autům se vracíme kolem 16 30 a po domluvě míříme ještě do vesničky san Lorenzo Belizi. Vzdálenost činí asi 30 km, ale ty zatáčky. Vzpomínáme na to všichni dodnes. Vesnice se nachází poměrně vysoko v horách.  Na dohled máme nejvyšší horu Mt.Polino s výškou 2248 m. Na vrcholcích leží sníh a i zde teplota spadla k 15 st. Při podhledu dolů k řece a na okolní  hory  si slibuji, že příště projdeme kolem řeky odsud až k vesnici Cevita.

 

Kalábrie, Raganello

 

Chce to však dobré turistické vybavení a možná i lano na náročnějších úsecích. Najde li se někdo,kdo tuto cestu absolvoval budu rád pokud se podělí o svoje zážitky. Je 19 hodin a my se vracíme domů. Dovolená se nám začíná krátit. 

fotky  ze 7. dne   zde  

 

8.den  Rosano nákupy místních specialit

Na dnešek neplánujeme žádné výlety,proto odpoledne obětujeme nákupům. Někteří z nás se vypravili na trhy do nedalekého Rasana. Mají tam prodávat místní speciality a tradiční výrobky.

 

Kalábrie

 

Bohužel jsme dorazili asi v nesprávnou dobu nebo na nesprávné místo. Bylo zde pouze pár stánků se zeleninou. Kousek od Rosana směrem k Sibari se však nachází velké nákupní centrum Auchan. V sezóně je zde asi rušno,ale nyní je na obrovské nákupní ploše pouze pár lidí. Nakupujeme nějaké čerstvé pečivo,pití,ale i mnoho místních výrobků,především mořských. Výborné jsou také italské čokoládové bonbóny. Jinak si připadáte jako v našem Shoping centru.Za doporučení možná ještě stojí koupě italské aviváže. Na značce tolik nezáleží. Ceny jsou nižší než u nás,ale kvalita je velmi dobrá . Nákupy nejsou však to co nás láká a už se těším na zítřek. Na poslední den plánujeme navštívit národní park Calábria asi 50 km od pobřeží směrem do vnitrozemí. 

9. den   národní park Calabria jezero Lago di Cecita

Využíváme dalšího krásného dne k poslednímu opalování u moře. Zítra náš pobyt tady končí a my se pomalu loučíme. Po obědě vyjíždíme pouze ve čtyřech. Opět nás čekají nekonečné serpentiny. S pár zastávkami nám cesta přes Mandatoricio a Longobucco trvá téměř 2 hodiny.

 

Kalábrie

 

V jednom úseku byla cesta tak prudká,že jsem musel jet asi 200m pouze na 1 rychlostní stupeň. Projíždíme stále výše a do vnitrozemí. Ráz krajiny se rychle mění  a začínám si připadat jako v Krkonoších. Temné lesy s mohutnými jehličnany se střídají s divokými loukami. Vidět je možné i orchideje.

 

Kalábrie

 

Nádhera. Teplota venku klesá se stoupající nadmořskou výškou a vzdalujícím se mořem. V zimě zde musí být velké množství sněhu,což se potvrzuje za chvíli.  Teplota klesá na 12 st.  U moře bylo 26. Přijíždíme k jezeru Lago Di Cecita.

 

Kalábrie

 

 Na protější straně jezera je na vrcholu vidět zasněžená sjezdovka. Je vidět pouze v dáli,nemohu proto říci zda se tam dalo ještě lyžovat. Ale je mě jasné, že zde je možné lyžování a koupání v moři v jednom dni. Na zpáteční cestě se nám podařilo trošku zabloudit. Přejeli jsme odbočku na Mandatoricio. Cesta však vedla směrem k moři , proto pokračujeme dále. Po pár kilometrech vidím ceduli navádějící nás do vesničky Pietro Paoli , což byla vedlejší vesnice vedle Mandatoricio mare. Jedeme kousek lesem cesta se zúžuje. Doufám,že nepojede někdo do protisměru. Vyhnout se by bylo hodně náročné. Les končí a vidíme,že cesta pokračuje po strmém úbočí hory až na vršek. Co nás čeká dál? Vtom auto proti nám. Co za blázna tudy může jezdit. Zastavuji 20 cm od skály. Naštěstí protijedoucí vozidlo je mini Fiat. Přesto mu nezávidím když nás  pomalu objíždí. Pod ním je 50 m propast. Krajnice naštěstí drží.

 

Kalábrie

 

Přejíždíme vrchol a před námi se vynoří nádherný pohled na vesničku pod námi a pohled na moře.Nejvíc se mě líbí fotbalové hřiště. Pokud však míč překopnete přes plot skončí pod skálou v neproniknutelných houštinách. Projíždíme vesničkou a cesta pomalu klesá dolů. Ze dvou cest vybíráme tu ,která směřuje doprava a jedeme dále. Přibližujeme se k moři . Přijíždíme k vesničce a na ceduli stojí Mandatorici mare. Jsme doma. Náš poslední výlet je u konce. Večer začneme chystat věci na zpáteční cestu. 

foto z 9 dne zde 

 

10. a 11. den Pompeje a návrat domů

dnes nás čeká poslední den v Itálii. Když  jsme se již dostali při naší cestě tak daleko od domova bylo by dobře uvidět i další zajímavá místa odsud. Prohlídka Neapole nás po zkušenostech neláká a proto naše volba jednoznačně padla na prohlídku historického města Pompei nebo  návštěvy vrcholku sopky Vesuv. Na cestu zpět se vydáváme brzy po snídani a již v 10 dopoledne projíždíme po dálnici směr Neapol. Jedeme za krásného počasí a obdivujeme zdejší  krajinu. Celé vnitrozemí Kalábrie je horská oblast s nejvyšší horou Mt.Polino s výškou 2267 m/m. Je to podobný typ hor,který mnozí znají s Chorvatska. Pouze je zde více rostlin, což dělá zdejší krajinu více různorodou. Kolem poledne přijíždíme k Pompejím. Při vjezdu k památkám nás navigují k soukromému parkovišti, hned naproti vchodu k vykopávkám.

 

Itálie, Pompei

 

Nakonec se tato varianta ukazuje jako nejlepší. I na centrálním městském parkovišti se platí poplatek cca 6 eur. Zde platíme stejně s tím, že nám tato suma bude odečtena při nákupu pizzy v místní restauraci. Vzhlede k tomu,že se stejně přiblížil čas oběda , s chutí nabídky využíváme. Za cca 20 eur jsme se obě rodiny dostatečně zasytily  a před 14 hod již vcházíme do památek. Na prohlídku památek je ideálně potřeba celý den , ale i po 4 hodinách zjistíte ,že hlavní obrázek jste poznali a ostatní věci se pak pouze opakují v jiných variantách. Každopádně velmi doporučujeme toto místo navštívit.

 

Itálie, Pompei

 

Byl to jeden z nejzajímavějších zážitků naší dovolené. Končíme po 18 hodině. Na výstup Vesuvu nám tedy čas již nestačí , snad někdy příště, a vzhledem k tomu,že nás čeká cesta domů téměř 1200 km bez zajištěného noclehu , vyjíždíme. Plánujeme alespoň krátký odpočinek na palmových plážích známého střediska San Benedetto del Tronto. Projíždíme již za soumraku napříč Itálií k východnímu pobřeží a pak na sever. Do střediska přijíždíme kolem 1 hod v noci a po příjezdu k promenádě a plážím okamžitě poznáváme ,že to s odpočinkem zde byla naše zcela mylná představa. I v tuto noční hodinu je okolí promenády plné lidí a hlavně jezdících a troubících aut a skůtrů. Je to prostě další z Las Vegas po italsku. Prohlížíme alespoň místní pláže. I teď jsou  čisté,upravené a připravené na místní turisty. Mě ale stačí podívat se na fotky z cestovek a tisíce lehátek a slunečníků,která zde bývají a vím ,že jsou pláže v Kalábrii o 100% lepší. Odpočíváme tedy po cca  20 km u benzinky a poté již s dalšími přestávkami jedeme domů. 

 

foto z 10 dne zde

Domů přijíždíme další den kolem 15 hodiny. 

Sláva nazdar výletu a jsme šťastně doma. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Václav Málek - Naše putování

16. 3. 2016 23:42

Dobrý večer,
sepsal jsem zkušenosti z našeho putování do a také z Kalábrie. Mohlo by se to třeba někomu hodit.

Zápisky naleznete zde:
http://blog.vaclavmalek.cz/2013/09/08/cesta-autem-do-kalabrie/
http://blog.vaclavmalek.cz/2013/09/11/cesta-autem-do-z-kalabrie-2-cast/

Předem moc děkuji a přeji hezký den.

 

 

 
Používáme technologii cookies ke zkvalitnění poskytování našich služeb. Procházením stránky souhlasíte s jejich používáním. Více informací můžete najít na této stránce.×