Jdi na obsah Jdi na menu

Berlín 2014 konference  ESFLC

22. 3. 2014
 

 

Doprava:

Zpáteční jízdenka Eurolines (Praha – Berlín) 1100 Kč

Lístek MHD v Berlíně: 2 hod. platný v zónách AB (2,60 EUR) – celkem 5,10 EUR

Ubytování:

AlexanderPlatz Apartment – Karl-Liebknecht-Straße – pokoj pro 4 osoby – 57 EUR/Osoba/3 noci (bez snídaně, internetu – jen za 5 EUR)

Další výdaje:

Pro nás 30 EUR jako registrační poplatek na konferenci (v rámci toho bylo zahrnuto i kompletní občerstvení, dá se to tedy počítat jako náklad na potraviny)

Doporučené kapesné:

30 – 50 EUR/den dle návštěv památek/restaurací

(průměrná cena snídaňového menu (káva a zákusek) 4 – 6 EUR, obědové menu v restauraci 9 – 15 EUR, fast foody (Burger King, McDonalds do 7 EUR)

LIDL – jedna z nejlevnějších variant, pokud si chcete vařit a připravovat snídaně

Celkem: cca 5000 Kč

 

Do Berlína jsme jeli jako 4členná skupina, v souvislosti s ESFLC v Berlíně, konané ve dnech 14. – 16. Března. V souvislosti s tím upozorňuji, že v rámci konference jsme měli zaplacené i jídlo (večeře první den, druhý den snídaně, oběd i večeře, třetí den snídaně), proto nám odpadly jinak celkem vysoké náklady na stravu.

Odjížděli jsme v 7:00 z Florence (Praha) linkou Praha – Berlín se zastávkou v Ústí a v Drážďanech, a to s dopravcem Eurolines. Součástí lístku byl i půl litr vody a sušenka. Musím upozornit, že v průběhu cesty zde neprocházel stevard/ka, jako je obvykle např. u Student Agency, ale pití si musíte vzít sami. V nabídce bylo také množství časopisů, avšak vzhledem k ranním hodinám většina lidí cestu do Berlína spíše prospala. V autobuse byly zásuvky na notebooky nebo mobily, ale internet, který Eurolines na svých linkách poskytuje, byl velmi pomalý a v zahraničí neustále padal (další věcí je, že při cestě zpátky jsme se v zahraničí vůbec nemohli připojit, pravděpodobně z důvodu špatného internetového tarifu). Osobně doporučuji si vzít malý polštářek, případně knihu. V průběhu cesty se pouštěl i film, pro poslech bylo nutno vlastnit sluchátka, která si mohl cestující připojit v případě zájmu o poslech filmu; dala se poslouchat i jedna stanice rádia (v ČR Český rozhlas, v Německu něco obdobného).

Přestože bylo uvedeno, že autobus staví v Ústí a v Drážďanech, nemohli jsme z autobusu vystupovat a případně si dojít něco rychle nakoupit. Jednalo se jen o nástup a výstup několika cestujících a malá přestávka řidiče. Čili je dobré si před nástupem do autobusu dojít na záchod a koupit dostatek tekutin (v létě je 0,5 litr opravdu málo).

Autobus dojel s mírným zpožděním na Zentraler Omnibusbahnhof Berlin, odkud jsme se museli dostat na naši cílovou stanici – Alexanderplatz. Centrální autobusové nádraží je vcelku přehledné, ale podzemní vchody blízko východu jsou napojeny pouze na ICC Berlin, což může trošku mást turisty, kteří, protože se chtějí dostat na metro, vejdou do prvního většího podchodu. Metro se však nachází cca 400 metru na sever, podél velké a frekventované ulici Messerdamm. Stanice metra (U2) Kaiserdamm je na křižovatce, klasicky označena písmenem U.

Lístek si můžete koupit v automatech. Kromě němčiny si zde můžete jako jazyk zvolit také angličtinu apod. a vybrat si podle návodu vhodnou jízdenku.

NOTE: Zóny v Berlíně a jízdenky. Na drtivou většinu cest po Berlíně stačí zóny AB. Pro ty, kteří chtějí navštívit Postupim, je potřeba jízdenka ABC. Kromě klasických jednorázových jízdenek si lze v mnoha automatech koupit také Berlin Welcome-Card, která kromě jízdného (48h, 72h, 5 dní) poskytuje také určité slevy na vstup na památky. Dále je možné využít skupinového lístku (pro 4 osoby 16,20 EUR pro max. 5 osob na jeden den (resp. od data označení až po 3hod ráno následujícího dne, což je důležité!). My jsme si koupili každý lístek na dvě hodiny, 2,60 EUR na osobu (zlevněná 2,10 EUR). Ta s touto jízdenkou lze přestupovat, ale pozor, je platná jenom na „jedné cestě“, tj. ne jako zpáteční jízdenka.

Čili: My jsme jeli cca 20 minut z Kaiserdamm na Alexanderplatz, ale zpátky už tato jízdenka neplatí, přestože stále máme čas. Nese označení „one-way ticket“, na což je potřeba dát si pozor.

 

NOTE: S-bahn a U-bahn. S-bahn je německé označení pro příměstskou železniční dopravu. Platí pro ni stejné jízdenky jako pro zbytek MHD v Berlíně. Je taky velice podobná U-bahn, klasickému metru, často jezdí i v podzemí (a U-bahn má také nadzemní koridory), jediná zásadnější rozdíl je v tom, že v případě S-han může na jedné koleji jet více linek (!!) a proto je potřeba důkladně prostudovat, do které linky nastupujete, aby vás jiná linka na stejné koleji neodvezla jiným směrem. V případě U-bahn se to nestane; v Berlíně jsou 4 linky metra (U1 – U4), a fungují stejně jako v Praze, nástupiště se střídají s výstupem vlevo i vpravo (ve frekventovaných hodinách proto pozor s kufry, aby nevznikly zbytečně nějaké kolize). Metro i železniční doprava jezdí v opravdu krátkých intervalech a je velice dobře propojené.

NOTE: Aplikace do mobilů. Pro iPhone a iPod je možno využít aplikace Fahrinfo Berlin, která obsahuje veškeré potřebné informace o dopravě v Berlíně, pro Android podobná aplikace pravděpodobně není, ale lze využít např. Einsteigen Belrin lite, která je v Němčině. Velice zajímavá je i aplikace pro Android Berlin City Guide, která funguje i offline a lze spojit s GPS pro zjištění vaší aktuální polohy na mapě. Pro vlastníky chytrých telefonů doporučuji, najdete tam obrovské množství zajímavých tipů na restaurace i památky.

Naše první zastávka byla na Alexanderplatz, v době NDR ústředního náměstí východního Berlína. Památku po socialismu tomuto náměstí nelze upřít, rozhodně z něj nedýchá atmosféra starých časů, je celý obklopen obchodními domy nebo vysokými budovami v dáli. Je odsud vidět Fernsehnturm. Na Alexanderplatz může být zajímavá třeba určitá kultura, kdy se lidé všech věků a skupin schází na schodech podél náměstí, stejně jako množství pouličních zpěváků a muzikantů. Na náměstí se také nachází Burger King a další fast foody, nebo si zde můžete u stánku koupit Wurst.

Každopádně z historického hlediska není Alexandrovo náměstí moc lákavé a slouží spíše jako referenční bod, dle kterého lze srovnávat rozdíly mezi západním a východním Berlínem.

 

Ve tři hodiny jsme se šli ubytovat do Alexanderplatz Apartment na Karl-Liebknecht-Straße, jen pár metrů od Alexanderplatz nebo Unter dem Linden. Celý hostel se nachází v trochu starší, ale opravené a čisté budově. Není zde recepce, s recepčními na „předání klíčů“ se musíte domluvit dopředu po telefonu. Veškeré dveře jsou chráněny přístupovým kódem, a to jak vstupní dveře do budovy, tak dveře do patra i do vlastního pokoje.

Každé patro v tomto hostelu má 4 pokoje (po 4 postelích), v chodbě společnou kuchyňku (dostatek nádobí, lednička, mikrovlnka) a také společné koupelny (muži i ženy dohromady). V koupelně jsou 4 sprchové kouty, 4 oddělené toalety a umyvadla. Překvapila nás čistota a opravu hezké, renovované prostředí. Také v koupelnách hrálo rádio s vážnou hudbou, byla zde vytápěná podlaha (čili i mokré podlahy se rychle vysušily, což v kritických hodinách bylo opravdu potřeba, jelikož se tam mohlo vystřídat i 10 lidí). Celý areál byl čistě vymalovaný, nově udělané podlahy.

Nevýhodou byly poněkud předimenzované pokoje. Pokoj mohl mít cca 12 – 15 m2, což v případě, že zde spali 4 lidé, bylo k ránu už dosti nepříjemné. Obávám se, že v létě zde musí být k nedýchání, ale v březnu to bylo snesitelné. Často je to o výběru, zda-li budete mít čerstvý vzduch, nebo klid. Karl-Liebknecht-Strasse je docela frekventovaná, jezdí zde tramvaj, která opravdu vrže a v noci se zde srocuje dost hulákajících turistů. Okna jsou ale nová a dobře těsní, takže za zavřenými okny v podstatě nic neslyšíte. Doporučuji tedy si opatřit špunty do uší a spát s otevřeným oknem.

Ubytovaní jsme byli ve 3 hodiny a do města za prohlídkou jsme vyrazili kolem 5 hodiny, kdy bylo už velice příjemně a město bylo plné života. Počasí se opravdu vydařilo, na slunci se dalo chodit jen v tričku.

Prohlídku jsme začali u Fernsehnturm a jejím přilehlém okolí. Nakonec jsme nahoru na věž nešli (vstupné je 13 EUR, příp. 10 EUR, pokud máte Berlin Welcome Card), pokračovali jsme dál, směrem k Rotes Rathaus, postavená v polovině 19. století a vážně poškozená během 2. Světové války, která byla na slunci opravdu nádherná. V době, kdy jsme zde byli, se opravovalo obrovské množství památek (a velká část Museuminseln), proto nebylo možné cokoliv vyfotografovat bez přítomnosti jeřábů a zátaras. Za zmínku také patří kašna Neptunbrunnen naproti radnici. Celá vypuštěná sloužila jako prolézačka pro všechny věkové kategorie.

 

Od radnice jsme pokračovali dále směrem k proslavené Unter dem Linden, která by se teď měla spíše přejmenovat na Unter den Kräne, protože tak opravdu vypadala. Jasnou dominantou nad řekou Spree byl Berliner Dom, který se rozkládal na velkém prostranství tohoto ostrova, stejně jako Fridrichovo Altes Museum. Pohled na Lustgarten, která se táhne po celém ostrově, byl opravdu úchvatný. Odpoledne se zde schází mnoho lidí nad kávou, piknikem nebo na procházce podél řeky. Za Altes Museum se nachází proslavené Pergamon Museum, které ale stojí za celý jeden další den procházek, stejně jako 12 EUR.

NOTE: Vstupenky do museí v Berlíně. V případě, že se do Berlína chystáte za kulturou, je dobré kupovat si lístky online zde https://secure.smb.museum/smb/tickets/ . Osoby do 18 let mají vstupy na některé výstavy zdarma, nebo je možné užít mnoha studentských a podobných slev.

Berlínský dóm byl krásný i zvenku, proto jsme se rozhodli do Dómu nakonec nejít (jinak vstupné 7 EUR, 3 EUR za audio průvodce). Za procházku stojí i okolí Dómu, pod jeho mnoha pilíři.

Od Dómu a Altes Museum jsme pokračovali přes kanál na Unter dem Linden. Takto ulice pod Lipami je jasnou dominantou města, přestože se dnes místo královských kočárů zde prohání autobusy, auta a množství cyklistů. Kola jsou vůbec hlavním dopravním prostředkem v Berlíně. Kola si můžete půjčit za pár euro na den a dostanete se s ním všude. Viděli jsme zde jezdit i byznysmeny v oblecích, stejně jako slečny na podpatcích. Kolo je v Berlíně opravdu IN. Je tak možnou variantou k jízdenkám (ale my jsme žádné nevyužili, jelikož jsme všude chodili pěšky).

Unter dem Linden obklopuje množství zajímavých budov a tvoří tak hlavní historické jádro Berlína (protože jinak je Berlín velice moderní město a má jen velmi málo historických památek a budov, na rozdíl třeba od Prahy). Nedýchá zde ten typicky historický duch, je to spíše živé město plné diverzity (národnostní i sociální) a nočního života.

Jako první dominanta podél Unter dem Linden je Humboldtova univerzita, kde jsme měli konferenci. Naproti hlavní budově univerzity je Alte Bibliothek (Stará knihovna) na Bebelplatz. Toto krásné náměstí ohraničuje i katedrála sv. Hedviky, do které je záhodno se podívat.

Je velice netypicky postavená a v dolních pasážích katedrály jsou výstavy zlatých pohárů i kněžských oděvů. Rozhodně stojí za to se podívat. Zajímavé je i uspořádání lavic v této katedrále.

 

Podél Französische Strasse, která je obklopena mnoha bankami a luxusními obchody, stejně jako neustále plnými restauracemi a kavárnami, jsme se dostali k Friedrichstadtkirche a ke koncertnímu domu. Přestože je toto malé náměstíčko s několika dominantami poněkud zapadlé a obklopené obchůdky, bylo opravdu nádherné a přesně tady na nás poprvé dýchla ona historická část Berlína.

 

Berlín

 

 

NOTE: Jídlo a pití v Berlíně. Pro turisty, kterým nechce za jednu kávu a malý zákusek utratit přes 7 euro, může být obstarání si občerstvení v centru Berlína poněkud namáhavé. Ceny v restauracích a kavárnách jsou nastaveny na Berlínské zdi, s čímž malý český turista nic nenadělá. Levnou variantou jídla je Döner Kebab, případně nákup v supermarketu. Supermarketů je ale v centu Berlína méně, než jsme zvyklí z Česka. Mnoho obchodních centrem nabízelo pouze oblečení a boty, a pokud už zde byl obchod s potravinami, jednalo se obvykle o velmi drahé a luxusní potraviny.

Variantou pro levné jídlo je proto především Lidl. Jeden z nich se nachází kousek od koncertního domu, na Leipziger Strasse, který je asi jediný neblíže centru.

Osobně doporučuji si před odjezdem zjistit, kde v okolí vašeho hotelu/hostelu se nachází nějaký supermarket, protože namátkové hledání v našem případě se nejméně o dvě hodiny protáhlo.

 

Vzhledem k tomu, že jsme dlouho hledali supermarket, jsme zbytek prohlídek nechali na příští den, kdy zároveň měla odpoledne začít konference. Orientaci v nočním Berlíně ulehčuje všudypřítomná Fernsehnturm, která ční nad všemi budovami okolo. Podle ní se dá v Berlíně velice snadno orientovat, už jen z toho důvodu, že podél Unter dem Linden, která je „přes řeku“ se nachází nejvíce památek v Berlíně.

Berlín

 

Druhý den ráno jsme se rozhodli prohlédnout si zbytek historického centra, což zahrnovalo projít si celou Unter dem Linden až k Brandenburger Tor, udělat malou odbočku k Reichstagu, poté se vrátit přes nádhernou Tiergarten směrem k jihovýchodu a přejít celý park až k Potsdamerplatz, Mekce moderní architektury.

Prohlídku jsme začali u Braniborské brány, kde bylo možno vyfotit se s Bavorským medvědem nebo Pruskými vojáky. Skrze bránu šlo vidět do parku Tiergarten. My jsme však nejdříve odbočili vlevo, abychom se dostali k proslavenému Reichstagu.

Monument této budovy ještě zveličuje obrovské volné prostranství kolem ní, který je trochu kazí moderní Bundestag hned vedle. Z architektonického hlediska je ale moderní Bundestag také velice zajímavý, a vytváří spolu s historickým Říšským sněmem docela zajímavý architektonický mix. Lze zde také dohlédnout na slavný Hauptbahnhof, které, pokud přijedete vlakem, si určitě prohlédněte.

Cestou do Tiergarten jsme se zašli podívat také na památník Rudé armády, jehož součástí jsou i modely tanků. Z těchto tanků si dnes vrabci a další ptačí obyvatelstvo Berlína udělalo luxusní apartmán, takže nebylo náhodou, že se ubytovali v hlavni velkého tanku, odkud zvysoka shlíželi na pobavené turisty.

 

Berlín

 

 

Velký park Tiergarten je přímo v srdci Berlína a je tak trochu živoucím kusem přírody uprostřed lidské betonové džungle. Narazili jsme tam na několik Jihokorejců, kteří, jakožto reportéři KNN, nás požádali „krátký“ rozhovor na téma parky v Berlíně.

Proto jsme přednesli pár instantních odpovědí na téma parky v Berlíně s připomínkou, ať se zajedou podívat také do Prahy a Vídně, a s velkým časovým skluzem jsme šli směrem k Potsdamerplatz.

 

Potsdamerplatz je povinnou zastávkou pro každého milovníka moderní architektury. Uprostřed náměstí jsou i zbytky staré berlínské zdi, na kterých je možno pomocí dobových fotek porovnat rozdíl mezi stavem v minulosti a dnes (v okolí Potsdamerplatz bylo území nikoho, a veškeré budovy, které dnes tvoří dominantu tohoto moderního náměstí, byly postaveny až po pádu berlínské zdi. Zde jsme se také setkali se starším průvodcem, který velmi dobře znal Brno, a pověděl nám pár zajímavostí ohledně historických souvislostí, a propojil to se situací u nás, v bývalé ČSSR. Potzdamerplatz je také dobré srovnání mezi ultramoderními budovami zde a sociálním realismem Alexanderplatz.

Berlín

Nakonec jsme nestihli se podívat dále na Charlotenburg, který stojí trochu stranou od centra dění, jelikož naše konference už začínala ve dvě hodiny odpoledne. Pro příští návštěvu Berlína tudíž rozhodně musíme tento nádherný zámek navštívit, stejně jako všemožné výstavy na Museuminseln.

A předně toto je Berlín – nikoli historické centrum plné starobylých zákoutí, které známe z Prahy nebo Říma. Berlín je velice moderní, živé město, které se probouzí kolem poledne, kdy hory Berlíňanů začnou okupovat všudypřítomné kavárny, a poté dlouhé noci, kdy žádný mladý Berlíňan nespí, a tráví své noci v světoznámých nočních klubech.

My máme zkušenost s klubem FELIX, který se nachází kousek od Braniborské brány; ovšem zážitek je to poněkud deformovaný tím, že šlo o soukromou akci ESFLC. Měli jsme zdarma několik drinků, ale při letmém nahlédnutí do nápojového lístku jsme se velice rychle ujistili, že se zde pije mnohem dráž než v Česku, aniž by to bylo nějak výrazně lepší. Výhodou tohoto klubu bylo naprosté oddělení kuřáckého salónku od zbytku klubu, což přispělo k dobré a dýchatelné atmosféře – což se naše české kluby mohou jenom učit. Za to ale asi ty předražené drinky nestojí. Člověk nemusí zapomínat na velký rozdíl v platech Berlíňanů a Čechů.

Berlín, jeho památky, lze projit za den a půl. Další den, možná dva, je dobré věnovat kultuře, která zde opravdu květe (ať už se jedná o výstavy, koncerty nebo divadelní představení). Takže do Berlína ano – a to především za kulturou a městským životem, který je zde opravdu svérázný (např. i gay komunita ve čtvrti Kreuzberg apod.). Z hlediska historického je však Praha nebo Vídeň mnohem, mnohem zajímavější.

 

 

Odkazy

Berlin Welcome card http://www.visitberlin.de/en/welcomecard

Památky http://www.visitberlin.de/en/see/sightseeing

Muzea http://www.visitberlin.de/en/see/museums-art

Různé vstupenky http://www.visitberlin.de/en/find-book/tickets/activity-tickets

Online do muzeí https://secure.smb.museum/smb/tickets/

 
 

 

 
Používáme technologii cookies ke zkvalitnění poskytování našich služeb. Procházením stránky souhlasíte s jejich používáním. Více informací můžete najít na této stránce.×